Jaké změny chystá vláda v zákoníku práce od roku 2025?

Vláda dne 21. 8. 2024 schválila návrh novely zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je posílit podmínky pro rodiny s dětmi a celkově zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Navrhovaná novela zákoníku práce by měla začít platit od roku 2025.

1.     Lepší podmínky pro rodiny s dětmi

Prioritou novely zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“) patří podpora slaďování rodinného a pracovního života rodičů

malých dětí:

• nově by měl zákoník práce umožnit zaměstnancům, ženám i mužům, kteří čerpají rodičovskou dovolenou, vykonávat u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce stejný druh práce, jaký vykonávali před nástupem na rodičovskou dovolenou,
• novela by měla zaručovat návrat rodičů na stejnou pracovní pozici a stejné pracoviště, pokud se budou vracet z rodičovské dovolené před dosažením druhého roku věku dítěte,
• novinkou by také mělo být, že při zastupování za rodiče na mateřské a rodičovské dovolené by neplatilo pravidlo „2x a dost“, tzn, že počet opakujících se pracovních poměrů na dobu určitou by v případě zástupu za MD a RD nebyl omezený, jediné omezení však bude, že celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout 9 let.

2.     Délka zkušební doby a její prodloužení

MPSV navrhuje navýšení či prodloužení maximální délky zkušební doby:

• a to na základě vzájemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatele,
• u řadových zaměstnanců by mohla trvat až čtyři měsíce (dnes maximálně 3 měsíce),
• u vedoucích zaměstnanců až osm měsíců (dnes maximálně 6 měsíců).

3.     Rozvázání pracovního poměru a neplatné rozvázání

Novelou zákoníku práce by mělo dojít ke změně pravidel pro podání výpovědi z pracovního poměru:

• počátek běhu výpovědní doby by měl být již od datumu doručení výpovědi druhé straně (dnes začíná výpovědní doba běžet až od prvního dne následujícího měsíce),
• úplnou novinkou by mělo být zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě výpovědi dané z důvodu, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň nebo nesplňuje zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele pro výkon práce,
• pokud zaměstnanec uspěje u soudu s žalobou kvůli neplatnému rozvázání pracovního poměru, získá ze zákona i nárok na dovolenou .

4.     Výpověď ze zdravotních důvodů

Zaměstnanci, kteří z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nebudou schopni vykonávat dosavadní práci, budou mít v případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nárok na jednorázovou náhradu z povinného pojištění zaměstnavatele:

• ve výši 12násobku průměrného výdělku,
• tato zvláštní náhrada by měla být nově zaměstnavateli refundována pojišťovnou ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

5.     Zkrácení denního odpočinku

Plánované změny zahrnují možnost výraznějšího zkrácení denního odpočinku:

• ale pouze v případě řešení mimořádných událostí a havarijních stavů,
• zkrácení bude možné až na šest hodin.

6.     Práce nezletilých od 14 let

Mezi další novinky patří možnost, aby nezletilí ve věku od 14 let, a to i bez ukončené povinné školní docházky:

• vykonávali lehké práce v době hlavních letních prázdnin,
• maximální povolený rozsah práce bude 7 hodin denně a 35 hodin týdně.

7.     Státní zaměstnanci a výkon funkce

Nově by mohli státní zaměstnanci být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob:

• provozující podnikatelskou činnost: pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu,
• tuto změnu obecné právní úpravy bude nutné reflektovat i v zákoně o státní službě a v zákoně o úřednících územních samosprávných celků.

8.     Výplata v cizí měně

Dle současné legislativy je možné vyplatit mzdu pouze v případě, že zaměstnanec vykonává práci v zahraničí.

• novela by měla umožnit získat výplatu v eurech či jiných měnách, i těm zaměstnancům, kteří pracují v Česku, ale žijí v zahraničí, nebo tam mají rodinu.

9.     Zrovnoprávnění partnerů na úroveň manželů

Rovněž se navrhuje doplnit úpravu přechodu nároku na mzdu nebo plat tak, aby přecházel na pozůstalého partnera za podmínek stejných, jako je tomu u pozůstalého manžela.

• v případě smrti zaměstnance by měla přecházet na partnera peněžitá práva zaměstnance do výše trojnásobku jeho průměrného výdělku.

Další vývoj legislativy bude podrobně sledovat.