Zdanění poskytnutých firemních vánočních dárků z pohledu zaměstnavatele

V souvislosti s koncem roku poskytují firmy často svým zaměstnancům různé dárky či vánoční kolekce. Nyní se podíváme, zda by mohly být takové výdaje (náklady) na straně zaměstnavatele daňovým nákladem.

Výdaji (náklady) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 jsou také: výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na „práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy …“

Osobně se domnívám, že toto ustanovení nelze aplikovat na výše zmíněné vánoční dárky či vánoční kolekce, pokud byly zaměstnancům poskytnuty bezplatně.

Naopak v § 25 odst. 1 písm. t) ZDP je uvedeno, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar.

Na straně zaměstnavatele se tedy bude jednat o daňově neúčinný výdaj (náklad).

Zdanění přijatých vánočních dárků z pohledu zaměstnance

Možné osvobození dárků u zaměstnanců od 1.1.2024 již v zákoně o daních z příjmů nenalezneme. Různá možná osvobození nalezneme v § 6 odst. 9 ZDP. Zde však nenalezneme věcné dárky jako jsou například různé klíčenky, kšiltovky, trička, vína či vánoční kolekce.

Příklad – vánoční kolekce

Každý rok dostávají naši zaměstnanci již na začátku prosince vánoční kolekce. Hodnota jedné kolekce činí 450 Kč. Tyto dárky jsme opatřili logem společnosti. Bude se jednat o daňově účinný náklad firmy, když je hodnota jednoho dárku do limitu 500 Kč?

Výjimka uvedená v § 25 odst. 1 písm. t) ZDP se zde neuplatí. Pokud byly „dárky“ poskytnuty zaměstnancům, nejedná se o reklamní nebo propagační předmět (nelze považovat za marketing). Dárek je určen pro zaměstnance, pro jeho osobní spotřebu. Na straně zaměstnavatele se tedy nebude jednat o daňově účinný náklad.

Doporučení na vánoční dárky

Pokud však poskytnete svým zaměstnancům dárky např. ve formě lístků na kulturní či sportovní akce (například lístky do divadla, do ZOO, na fotbal, na hokej aj.), pak se bude u zaměstnanců jednat o příjem osvobozený, avšak jen do limitu poloviny průměrné mzdy. Od roku 2025 bude v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) významná pozitivní změna. Pokud bude příjem u zaměstnance osvobozen od daně a od pojistných odvodů, nebude se v souladu s § 25 odst. 2 písm. h) ZDP u zaměstnavatele jednat o daňově účinný náklad.